Kreativní vzdělávání a fůze Clever Backsphere a Pevnosti poznání

Festival Blacksphere se ve svém programu zaměřuje na kreativní vzdělávání, které učí prostřednictvím umění a uměleckého myšlení. Jde o mezioborový přístup, jenž vytváří podmínky pro zapojení po stránce kognitivní, emocionální, sociální, etické a fyzické. Program pro základní školy vznikl ve spolupráci s Pevností poznání Olomouc a jejím edukativním týmem, který tvoří Sabina Krčmová, Zuzana Brabcová a Tomáš Arnold.

Hlavním posláním Pevnosti poznání je popularizovat vědu, tedy seznamovat širokou veřejnost s vědeckým světem, objasňovat přírodní zákony a zdůrazňovat význam poznání pro společnost. Jaká je vaše role při naplňování poslání Pevnosti poznání? Jak jste se k práci popularizátorů vědy dostali?

Tomáš Arnold

"Původně měla historická expozice seznamovat s typickou regionální historií – olomouckou bastionovou pevností. Díky programům a přítomnosti ostatních oborů jsme začali propojovat různé obsahy, využívat aktuální směry v didaktice dějepisu a zkoušet nové metody. V současné chvíli se snažíme prezentovat historii jako vědní obor s vlastní vědeckou sadou postupů, aby si návštěvníci odnášeli alespoň aspekty tzv. historického myšlení a dokázali kriticky třídit všechny ty historické narativy – a mnohdy mýty –, které nás obklopují. To je zhruba naplňování na úrovni expozice, ale v rámci další edukace se zkoušíme hodně propojovat s přírodními a uměleckými obory. Hlavním cílem je využitelnost historického poznání pro každodenní život.

Během studií na Univerzitě Palackého jsem se přidal ke studentskému spolku, jehož velká část členů později tvořila jádro historické sekce v Pevnosti poznání. I já jsem zde začal pracovat nejprve jako animátor na expozici, pak jsem přidal lektorování vzdělávacích programů a dalších aktivit a nakonec jsem přijal místo koordinátora po kolegyni, která šla na mateřskou."

Zuzka Brabcová

"I já jsem, stejně jako Tom, nastoupila do Pevnosti nejprve jako animátor. Jak už to tak ale chemici mívají, moje práce byla od počátku tak trochu jiná. Začala jsem jako lektor zájmových kroužků v laboratoři pro děti z prvního stupně. S dětmi jsme dělali všechny možné pokusy a člověk by nevěřil, kolik se toho osmileté dítě za rok z chemie naučí! To mě tehdy nadchlo pro popularizaci – věda nemusí být jen složitá.

Dnes mám v Pevnosti na starosti celou chemickou sekci. V Pevnosti nemáme vlastní expozici, a tak je většina naší činnosti zaměřená na aktivní workshopy a programy pro školy a veřejnost. Věřím, že je v tom velký potenciál, přeci jen do laboratoře se člověk jen tak nedostane. A u nás si v ní může i něco zkusit. Učíme o všech možných tématech v podstatě ze všech oborů, a jak už psal Tom, cílem je vše propojit tak, aby to dávalo praktický smysl."

Jak vzdělávací program a další popularizační aktivity připravujete? Jsou rozdíly při popularizaci historických témat oproti například chemii, fyzice čiastronomii? Čemu se při popularizaci případně vyhnout a co z vaší zkušenosti nefunguje?

Tomáš Arnold

"Za mě se příprava edukace odvíjí od otázky „proč?“ – proč by to mělo návštěvníky, žáky nebo kohokoliv jiného zajímat? Proč to mají zažít? Proč se to učit? Volím z příběhů celé historie, z historických perspektiv, postupů. Zpravidla se opírám o Rámcové vzdělávací programy, které tvoří takový předvýběr, a vím, že o to učitelé budou mít zájem. Klíčem je ale vždy přijít na to proč by téma stále mělo být relevantní. Například pokud bychom se bavili pouze o římském vojenském táboře na území Olomouce, pro současného člověka jsou to znalosti nízké hodnoty. V momentě, kdy si ale na tomto příkladu vyzkoušíme práci s prameny – hmotnými i písemnými – a zjistíme, co vše se dá archeologickými nebo historickými metodami vyčíst a kde jsou naopak limity našich postupů, můžeme stejný postup aplikovat i na jiná témata, mnohdy nám časově i osobně bližší. Tam už nám vzniká užitečná a přenositelná dovednost.

Je to samozřejmě rozdíl oproti přírodovědným oborům, ale překvapivě poměrně nepatrný. Všem oborům by mělo jít o přípravu na reálný život a užitek pro něj, ale mají v tom své dílčí cíle. Například v momentě, kdy zkoušíme vyvinout nejúčinnější raketu a posléze ji veřejnosti správně propagandisticky podat v programu Vesmírný závod, můžeme naplnit cíle fyziky, dějepisu, chemie, ale i výtvarky či občanské výchovy. Záleží na tom, jak s tématem pracujeme, jaké máme cíle a v neposlední řadě, zda skutečně bereme ohled na druhý obor a spolupracujeme s ním.

A čemu se vyhnout? Samoúčelnosti. Pokud aktivita nemá smysl v rámci konceptu nebo vede pouze k hromadění zbytečných znalostí, nemá cenu ji absolvovat."

Jaké kreativních dílny připravujete pro festival Blacksphere?

Tomáš Arnold

"Festival je pro nás zajímavá výzva a dílny jsme se rozhodli stavět především na historii regionu, na zážitku, didaktické hře, práci s audiovizuálním obsahem, identitě a sebereferenci festivalu, ale především na užitečnosti pro návštěvníka. Pověsti javornicka v pohybu, Proč Blacksphere? Proto… a Rychleby uvádí: Požár v hotelu Kupka. Menší děti budou transformovat regionální pověsti do vizuálních příběhů, starší budou dělat reklamu na festival a ti nejstarší vyšetřovat ve stylu noirových detektivů a probírat se traumaty minulosti. Vše bude záviset na aktivitě a zaujetí návštěvníků, ale pro všechny máme něco připraveného."

Zuzana Brabcová

"Myslím, že je opravdu na co se těšit. Kromě vzdělávacích programů pro školy totiž chystáme i otevřené dílny pro veřejnost, které bude moci navštívit úplně každý. Přijďte si s námi vyzkoušet, jak se staví zoetrop, nebo si pomocí chemické techniky zvané kyanotypie vyvolejte vlastní obrázek."

Noirová detektivka Požár hotelu Kupka zní tajemně. Co si pod noirovou detektivkou návštěvníci mohou představit a jak práce a projektu probíhá?

Tomáš Arnold

"Historik a detektiv mají mnoho společného. Trestné činy mnohdy mají kořeny hluboko v minulosti. Přidat k vyšetřovací rolové hře žánr noir se zdálo být jasná volba i vzhledem k referenci například na snímek Alois Nebel. Žánr je typický vnitřním monologem detektiva, který může sloužit jako průvodce příběhu, ale typické nahrávání záznamů může sloužit i pro zaznamenávání postupu ve hře… V rolové hře, stejně jako v historii, mají jednotliví aktéři vlastní perspektivu, vlastní motivaci pro činy. Vyšetřování pak probíhá na různých místech obsahující různé stopy vedoucí k cíli a příběhovému klimaxu. Nechceme to účastníkům ale celé zkazit, takže víc už neřekneme!"

Kyanotypie ve službách módy

Za pomoci Kyanotypie si vytvoříme textilní nášivky.

SCIENCE SHOW - Tajemství zmrzlinové říše

Hoříme pro vědu a filmové efekty.

V průběhu festivalového týdne nás pod vaším vedením čekají desítky hodin kreativního programu a stovky návštěvníků. Co nejbláznivějšího jste při své práci zažili?

Zuzana Brabcová

"Z pozice chemika je bláznivých příběhů spousta. Můj oblíbený je ale z minulého podzimu, kdy jsme společně s Tomem na naši pevnostní akci chystali únikovou hru Pevnost duchů. Úniková hra přenášela účastníky do historické alchymistické pracovny, kde hledali souvislosti s moderní chemií. Jednou z propriet v pracovně byla velká nádoba se sírou, kterou jsme samozřejmě z bezpečnostních důvodů zalepili, aby se do ní návštěvníci nedostali. Celá akce probíhá večer a zrovna tento rok proběhlo vše zcela hladce. Po akci jsme uklidili a radovali se, že je půl jedenácté a my máme vše hotovo. Všechny materiály jsme naložili do krabic a chtěli je přesunout dolů do skladu. Hlavní řidič pojízdného vozíku Tomáš se tedy vydal směrem k výtahu. Já šla pár kroků před ním za schodů a vesele hlásila, že už se můžeme pomalu začít balit. V tu chvíli se však ozval obří náraz a po Pevnosti se pomalu začal rozpínat oblak žlutého prachu. Po zvuku jsem se vydala zpět nahoru a v hlavě si přehrávala, co se asi mohlo rozbít. Jak mi to postupně docházelo, zvyšovala se rychlost mého běhu do schodů. Nahoře jsem našla Toma, jak stojí uprostřed velké sírové spouště. Jako správný chemik jsem ale zachovala chladnou hlavu a uklidnila Toma, že síra je biogenní, a urychleně jej přesunula, ať si jde umýt ruce. Zůstala jsem stát uprostřed té spouště a snažila se vybavit si, co dělat s hromadou síry. Odvážně jsem všem zakázala chodit nahoru a dala jsem se do úklidu – nasadila největší rukavice, co jsem našla, respirátor a šla zametat. Asi po půl hodině mě šel Tomáš zkontrolovat, úplně v klidu, protože síra je přeci biogenní, nakráčel až nahoru, přímo v okamžiku, kdy jsem si vyplachovala oči a nos od síry havarijní oční sprchou. Dost ho to tehdy zneklidnilo. Ale od té doby si vždy, když si nejsme něčím jistí, říkáme, že je to přeci BIOGENNÍ."

Můj osobní Zoetrope

Cesta za příběhem počátku filmu a kina začíná!