Rozhovor o krojích Rychlebských hor

Vytvořme společně novou podobu krojů.

Motýlí efekt se vztahuje k myšlence, že i něco tak malého, jako je třepetání motýlích křídel, může v konečném důsledku vyvolat tajfun na druhé polovině světa. Motýlím efektem z Rychlebských hor se před lety stal festival Blacksphere. Bez něj by nebyl projekt Dotkni se Javorníku a bez Dotkni se Javorníku by nebyly Kroje Rychlebských hor. Jak celý nápad vznikl a jaký je příběh krojů z hor, nám v rozhovoru představí ředitelka festivalu Blacksphere a iniciátorka projektu Kroje Rychlebských hor Marie Krajplová a divadelní lektorka Klára Ketnerová.

Dokážete označit začátek Krojů Rychlebských hor? Jakou má projekt spojitost s festivalem Blacksphere?

Marie Krajplová: „Každý festival je unikátní tím, na jakém místě probíhá a jací lidé jej tvoří. Místa a lidé mají svoji historii a vše se sčítá do výsledného celku. Nám se podařilo, že Blacksphere od počátku lákal zahraniční tvůrce. Na druhý ročník nám přijely filmové týmy z Norska, Ukrajiny, Polska, Slovenska, Izraele, Mexika, Brazílie a dalších zemí. Přijely z míst, kde krajina, ať ta přírodní, nebo architektonická, vypadá jinak, a vše pro ně bylo exotické. S kolegou Jaroslavem Hrdličkou, se kterým festival chystáme, společně i pracujeme a tvoříme. Věnujeme se kreativnímu vzdělávání a populárně naučným projektům pro muzea a galerie. Napadlo nás pro třetí ročník připravit interaktivní procházku historií kraje. Ideou bylo zmapovat všechny obce, které tvoří Rychlebské hory, a ukázat jejich proměnu, historii a zvyky. Narazili jsme ale na to, že neexistuje dostatek historického materiálu, který by umožnil komplexní vizuální mapování kraje.“

A kvůli tomu dnes není Dotkni se Rychlebských hor, ale Dotkni se Javorníku?

Marie Krajplová: „Ano, přesně tak. Verze Dotkni se Javorníku je celoživotní mise, na které průběžně dělají desítky dobrovolníků z řad překladatelů, umělců a historiků.  Aby se divák mohl za pomoci interaktivní technologie ponořit do vzpomínek domů, které utvářely centrum města Javorník, jsou potřeba tisíce pracovních hodin. Dotkni se Javorníku nás však před rokem přiblížilo ke Krojům Rychlebských hor.“

Jak jde dohromady interaktivní umělecký projekt a komunitní tvorba krojů?

Marie Krajplová: „Jak jsem říkala, s kolegou se věnujeme popularizaci a kreativnímu vzdělávání. Pokud chcete upozornit na nějaké téma a lidi pro něj nadchnout, měli byste přemýšlet nad tím, co je podstatou daného tématu. Rychlebské pohraničí bylo před druhou světovou válkou hustě obydleno a žily zde pospolu rozličné národnosti. Na konci druhé světové války došlo k postupné likvidaci části vesnic a po demolici byly v padesátých a šedesátých letech zalesněny. S odchodem původních obyvatel došlo ke ztrátě identity kraje, vizuální paměti, tradic, zvyků a vzpomínek. Toto odtržení započalo už vznikem Československa v roce 1918, a ani nástup kapitalismu po roce 1989 tomu úplně nepomohl. Důležité bylo položit si otázku, co kroj reprezentuje a čemu slouží. Proto jsme téma krojů nezařadili do interaktivního projektu Dotkni se Javorníku – usoudili jsme, že na něj nejlépe upozorníme tím, že lidi podpoříme v tvorbě nových krojů. Tvorbou nejen vytváříme kroje, ale taky se komunitně setkáváme, a to je jedna z hlavních podstat krojového oblečení. Lidé jej vytvořili proto, že spolu chtěli oslavovat a trávit čas.“

Lidé pro tvorbu vzorů na novou podobu krojů navrhli jeřáb jedlý, jestřáb, zaniklé osady, ostružiny a další motivy. Napříč obcemi zvítězil motiv borůvek a borůvčí. Jaký má tento motiv význam pro Rychlebské hory?

Klára Ketnerová: „Když se někoho tady u nás v Rychlebských horách zeptáte, co je symbolem našeho kraje, většinou vám odpoví, že Borůvková hora a cokoliv s ní spjatého. Na Borůvkovou horu se dělá několikrát do roka, včetně silvestra, organizovaný výšlap. Spojuje místní a pojí se s ní zkrátka pozitivní nálada. A co víme z dřívějších tradic, nosívala se tady brož ve tvaru borůvčí, a to nás přesvědčilo vtisknout novým krojům právě motiv těchto modrých plodů.“

Jak se na tvorbě nové podoby krojů podílejí žáci Základní umělecké školy Javorník?

Klára Ketnerová: „Musím přiznat, že touha navrátit našemu zapomenutému kraji tradici dlouho rezonovala i ve mně. Složila jsem o ikonických místech tady v Rychlebech několik písní a přišlo mi to jako skvělá příležitost udělat z toho na naší Základní umělecké škole mezioborový projekt. Písní se ujmou žáci hudebního oboru. A zde došlo k propojení s Maruškou Krajplovou a jejím projektem – zpěváky oblékneme do nově vzniklých krojů, na jejichž výrobě se budou podílet žáci výtvarného oboru (tvorba modrotisku). Literárně-dramatický obor pak nazkouší divadelní představení na motivy rychlebských pověstí, kde se rovněž objeví modrotisk. Tímto projektem chceme vyjádřit úctu ke své domovině a snahu vytvořit nové zvyklosti.“

Kláro, studovala jste obory Divadlo a výchova na Divadelní fakultě JAMU a Teorie a dějiny dramatických umění na Filozofické fakultě UPOL. Nyní učíte literárně-dramatický obor na Základní umělecké škole Javorník. Jaký spatřujete význam v konání Mezinárodního festivalu Blacksphere v příhraničí? Co konkrétního akce může přinést dětem, které zde žijí?

Klára Ketnerová: „Význam tohoto festivalu je doslova unikátní. Většinou musíme (nejen s našimi žáky) za nějakým divadelním zážitkem či workshopem jezdit desítky až stovky kilometrů. Díky festivalu Blacksphere, který se koná tady u nás, zažíváme ten luxus, že máme jedinečné divadelní příležitosti doslova na dlani. Děti mají možnost zhlédnout inspirativní divadelní, filmové a audiovizuální projekty, zúčastnit se umělecko-vzdělávacích dílen a také se sami prezentovat pro nové spektrum publika, které tento festival do našich končin přitáhne.“

Se svými žáky připravujete divadelní loutkové představení Venušiny misky. Loutky jste se žáky výtvarného oboru tvořili na modrotiskové dílně. Jaká je historie divadelní hry?

Klára Ketnerová: „Připravovaná divadelní inscenace vznikla na motivy jedné z pověstí Rychlebských hor, které jsou zpracovány v knihách Karla Jedonka. Scénář vznikl ještě před první vlnou covidu a bohužel se mi ho tenkrát kvůli zákazu veřejného vystupování nepodařilo s žáky realizovat. Ale jak se říká, všechno špatné je k něčemu dobré. Letos nastala skvělá příležitost vytáhnout scénář opět ze šuplíku, a to s myšlenkou vyrobit loutky skřítků Venušánků právě z modrotisku. Do výroby jsme zapojili žáky výtvarného oboru i žáky Základní školy Javorník, kteří tam navštěvují zájmový kroužek Dobročinné tvoření. Moc ráda podporuji na naší škole mezioborovou spolupráci, a tím lépe, pokud se podaří navázat součinnost i s organizacemi mimo naši školu. Žáci tím zažívají další příležitosti se umělecky vzdělávat, prezentovat a učí se navzájem kooperovat.“

Zní to úžasně. Kde a kdy můžeme vystoupení žáků navštívit?

Klára Ketnerová: „Poprvé s písněmi V tom našem kra/oji vystoupíme 21. května 2024 v Tančírně v Račím údolí a později pak v rámci festivalu Blacksphere 22. června 2024. Také máme v plánu hrát představení místním školkám a školám.“

Mezioborovou spolupráci by vám mohli všichni závidět. Kdo další se do projektu krojů zapojil?

Marie Krajplová: „Na počátku nás finančně a konzultačně podpořila Nadace Via. Bavíme se o době, kdy jsme ještě nebyli organizovaní a nevěděli jsme, že kroje budou mít modrotiskovou podobu a vzor borůvčí. Nadace Via nám hodně pomohla, protože jsme mohli nakoupit materiál a s nápadem seznamovat lidi. Skvěle se zapojili i starostové obcí Uhelná, Bernartice a Vlčice. Ukázalo se, že výroba je prostorově náročná, takže každý kout, kde se dá malovat, sušit a šít, zabavujeme na tvorbu. V Rychlebských horách žijí zruční lidé se vztahem k textilním postupům. Hlavně k ekologicky šetrným postupům. Vlčický tým maluje, v Uhelné se šije atd. Kdo je šikovný jinak, jako děti z mateřských a základních škol, zapojuje se zase zpěvem na vystoupeních. Jsme prostě kraj, kde lidé stojí při sobě, ať už kdokoliv z nich vymyslí jakoukoliv šílenost.

Jaké máte s Kroji Rychlebských hor dlouhodobé plány? Z čeho budete kroje pro základní a mateřské školy financovat?

Marie Krajplová: „Pracujeme na značce Kroje Rychlebských hor, pod kterou si budou moci lidé koupit sadu modrotisku či modrotiskové loutky Venušánky na domácí tvorbu, ale i modrotiskové sukně, které budou ručně malované. Z výdělku budeme postupně financovat kroje pro základní, mateřské a umělecké školy nebo kulturní aktivity spojené se zachováním tradic, zvyků a paměti, které jsou spojené s Rychlebskými horami. Dále v květnu spouštíme dárcovskou kampaň přes Darujme.cz. Když se nám podaří vybrat alespoň 20 000Kč, Nadace Via nám opět přispěje 20 000Kč na kroje. Samozřejmě všechny zveme na festival Blacksphere, kde se s námi mohou potkat osobně, a třeba vzniknou nové nápady.“