Rozhovor s ředitelkou festivalu Marií Krajplovou
17. června začíná v Javorníku čtvrtý ročník festivalu Blacksphere. Témem pro rok 2024 jsou „Tradice a zvyky“. Co si pod tím mohou diváci představit?
„Tradicemi a zvyky“ navazujeme na loňské téma „Mezi pamětí a historií“. Diváci se v rámci třetího ročníku seznámili s projekty, které s prolínáním historie a pamětí, pracovaly neotřelou formou. V roce 2023 vznikl v Rychlebských horách kulturně-komunitní projekt Kroje Rychlebských hor. Kvůli pohnuté historii dvacátého století nemá javornický kraj a přilehlé okolí dochované a používané oděvy, které by mohly sloužit jako kroj. Touto aktivitou nám vzniklo jedinečné festivalové téma. Dramaturgicky navazujeme na předchozí ročník, ale pracujeme s tím, co zvyky a tradice znamenají v dnešní době a pro budoucí generace.
Pod pojmem mezinárodní festival si možná mnoho lidí představí velké události jako třeba karlovarský filmový festival. Nepatří takové akce spíš do měst, která už mají jméno a přívětivou dopravní obsluhu, než na konec světa?
Festival je odrazem lidí, kteří jej připravují. Neexistuje poučka, která by určila, jak mají filmové nebo jiné festivaly vypadat. Díky tomu jsou stejně jako lidé rozdílné, s odlišnými hodnotami, a mohou probíhat kdekoliv, kde si je pořadatelé vysní. Od velkých měst přes poušť až po konec světa. Co však mají kulturní akce společné, je služba místním i regionu. Pro nás místní slouží nejen k zábavě, ale i k edukaci, oživení venkova a decentralizaci kultury. Přivezeme si kousek „velkého světa“ k nám domů. Zasloužíme si kvalitní kulturní program jako města, která si s vysokou kulturou podprahově spojujeme. Otevíráme se světu nejen tím, že k nám na akci přijedou zahraniční a přespolní diváci, ale i tím, že část programu se dostává do světa s nálepkou, že pochází z Rychlebských hor.
Pověsti Javornicka v pohybu
Kreativní dílna o pověstech Rychlebských hor.
Přináší pořádání kulturní akce i jiný potenciál než vzdělávací a zábavný?
Festival Blacksphere probíhá v Javorníku sedm dnů. Během těch se mohou všichni tvůrci potkat na jednom místě a vznikne prostor navázat spolupráci napříč zeměmi a obory. Už to samo o sobě by stačilo, ale Blacksphere je zaměřený na kreativní vzdělávání a zde naše aktivita není ohraničena jedním týdnem. Po zbytek roku se věnujeme pořádání audiovizuálních dílen, kdy na programu spolupracujeme s mateřskými, základními a uměleckými školami. Díky zapojení do projektu Kroje Rychlebských hor plánujeme na rok 2025 rozšíření aktivit o projekty, které se dotýkají tzv. cirkulární ekonomiky. Vidíme, kolik odpadu produkují nejen kulturní akce, ale také ostatní odvětví, která by ho vlastně mohla využít při tvorbě. Blacksphere má domov v Rychlebských horách a ochrana přírody a naše proaktivní jednání a péče o ni jdou ruku v ruce s kreativním vzděláváním.
Festival Blacksphere divákům v příhraničí zprostředkovává současnou audiovizuální tvorbu. Co si pod pojmem audiovizuální dílo máme představit a co Javorníku a přilehlému okolí může seznámení se s audiovizuálními díly přinést?
Audiovizuální dílo, zkráceně AV dílo, česky také zvukově obrazové dílo, sestává ze sledu spojených obrazů s doprovodným zvukem nebo i bez něj. Nejčastěji si diváci představí film, ale audiovizuálním dílem jsou i (nejen) počítačové hry. Může jím být výtvarné umění nebo divadelní představení. Proto Blacksphere není filmovým, ale audiovizuální festivalem, vybíráme totiž unikátní audiovizuální díla napříč oficiálním uměleckým zařazením. V této oblasti je velice aktivní Polská republika, která aktivně podporuje pracovní pozice, jež jim vznikají v audiovizuálních oblastech. Polská agentura pro rozvoj podnikání (PARP) ve spolupráci s Ministerstvem hospodářství a technologií a Centrem pro rozvoj tvůrčích odvětví letos vydala detailní brožuru, která mapuje stav polského herního průmyslu v globálním a evropském kontextu. Podle shromážděných dat polský herní průmysl v roce 2022 zaměstnával už přes 15 tisíc pracovníků. S ohledem na pracovní, kreativní a finanční potenciál, který celý audiovizuální obor nabízí (filmy, hry, výstavy, koncerty atd.), a vzhledem k tomu, že se Rychlebské hory a Jeseníky dlouhodobě potýkají s velkým odlivem lidí za lepším pracovním životem, vzniká zajímavá otázka, jestli by podpora tzv. vyloučených lokalit neměla být zaměřena na vzdělávání v oblastech, které by budoucím dospělým nabídlo možnost uplatnit se na audiovizuálním trhu práce. Navíc se jedná o pracovní pozice, které lze minimálně zčásti vykonávat na dálku a jsou dobře placené. V tom osobně vidím velký potenciál Blacksphere. Festival má možnost představit profese, se kterými se děti běžně nesetkají, a ukazuje diverzitu nejen názorovou, ale i pracovní.
Jak se zahraničním hostům v Javorníku a Rychlebských horách líbí?
Jsou ohromeni. Krajina a památky, které už bereme jako samozřejmost a kulisu každodennosti, jsou pro zahraniční tvůrce exotikou. Když nás v loňském roce navštívili hosté z Mexika, Izraele, Norska nebo Ukrajiny, říkali, že nikdy nic podobného nezažili. Třeba se k nám vrátí a natočí zde i film.
Jaký význam se skrývá za unikátním jménem festivalu? Jak jste jej vymyslela? Co bylo inspirací?
S fotografkou Teri Varhol jsme byly před šesti lety fotit na skotských ostrovech. Po nocích jsme si vyprávěly a plánovaly. Ve tmě a pod hvězdami jsme si vysnily festival, který by probíhal v přírodě a dával prostor nezávislým umělcům tvořícím skvělá díla. V uměleckém světě je známý pojem white cube (neboli „bílá kostka“, označující galerijní prostor). Pro nás tento pojem představoval sterilitu, odosobnění, odtažení od diváka, a chtěly jsme nabídnout opak. Tak vznikla černá sféra. Přišlo nám, že se dokonale hodí k filmovému prostředí, k přírodě a noci. Jako nová entita, která je rozpínavá, nemá hranice a její hladina umožňuje projekci našich vnitřních životů. Film potřebuje tmu, aby se mohl promítat, a my jako diváci zase do filmu promítáme sami sebe.
Jak se téma „Tradice a zvyky“ propojuje s uměleckou a multimediální částí festivalu?
Filmové, divadelní nebo jakékoliv jiné umělecké odvětví má svoji historii, kterou je spojené s tradicemi a zvyky. Festival představí tradiční postupy, jež předcházely vzniku filmu. Diváci si v rámci dílen budou moci vyrobit zoetrope nebo za pomoci kyanotypie vytvořit textilní nášivky a další překvapivé věci. Od pondělí 17. června do pátku 21. června povede animátorka Lucie Ambrůžková animátorské dílny, které se zaměří na foukané a malované animátorské postupy. Ve čtvrtek 20. června a v pátek 21. června pod festivalem proběhnou dílny modrotisku, na které o víkendu navážou Akvahlinky a Alchymie přírodního tisku. Ilustrátorka Markéta Kotková nás na kurzu naučí získávat z hliněných hrudek jemný prášek – pigment. Naučíme se míchat akvarelové pojidlo podle středověké receptury. Vytvoříme si svou osobní sadu patnácti odstínů akvahlinek a na Alchymii přírodního tisku ochutnáme fascinující a komplexní proces tisku mořidlovými pastami na látku a následné barvení v rostlinném nálevu. Pozadu v tradicích a zvycích nebude ani divadelní část festivalu. Všem návštěvním festivalu doporučuji navštívit koncert Hrubé hudby nebo divadelní představení Vlčí oko divadelního spolku Š.E.M. ze Slovenské republiky, při němž budou o vývoji příběhu rozhodovat sami diváci.
Dotkni se Javorníku
Putování vzpomínkami Javorníku.
Mlsné medvědí příběhy a Jak slon dostal chobot
Loutkové divadelní představení, filmy a dílna pro nejmladší diváky.
Movie Blacksphere
Výběr nejlepších filmů z celého světa.
Co by návštěvníkům rozhodně nemělo v rámci programu uniknout?
Pokud jste divák, který rád zažívá nová dobrodružství, neměla by vám uniknout SCIENCE SHOW Tajemství zmrzlinové říše, kterou na festivale představí Pevnost poznání Olomouc.
Festivalový pátek 21. června patří nevidomým divákům a tvůrcům. Je možné zažít divadelní představení tak, jak jej prožívají nevidomí diváci.
Všechny návštěvníky rozhodně zvu na zahajovací večer, kde vystoupí řada hostů a který bude prodchnut filmovou hudbou. Tu bude hrát soubor Jesflet. Jesflet také poprvé naživo zahraje novou podobu festivalové znělky.
Díky tomu, že je Blacksphere pojat jako komunitní festival, kde k sobě mají tvůrci i diváci blízko, budou mít diváci možnost setkat se s kapacitami z různých oborů tváří v tvář. Z programu si vybere každý. Kdo by rád viděl filmy, které se jinde nepromítají, může si sednout do kina a od rána do večera sledovat filmová pásma. Dětský i dospělý divák si může vybrat z divadla, koncertů, dílen nebo panelových diskuzí.
Program je pestrý, dramaturgicky sestavený tak, aby byl zajímavý pro všechny bez ohledu na věk a zkušenosti. Díky nabitému programu se nabízí, aby diváci strávili dovolenou na nádherném místě plném zajímavých lidí, kde se prolíná krásná příroda s historií a jedinečným mezinárodním kulturním programem.
SCIENCE SHOW - Tajemství zmrzlinové říše
Hoříme pro vědu a filmové efekty.
Festival si vedle toho, že přináší všechny audiovizuální formy umění, velice zakládá na tom, že je tu pro všechny bez ohledu na věk, umělecké dovednosti a sociální zázemí. Ostatní akce to tak nemají?
Každý festival naplňuje svým programem a partnery jiné priority. Celý náš tým usiluje o podobu festivalu, který má mezinárodní parametry, a přitom je připravovaný lidmi z javornického kraje. Z kulturní komunity Rychlebských hor tvoříme festival, který má co nabídnout i zahraničním tvůrcům. Dramaturgicky se zaměřujeme na audiovizuální kreativní vzdělávání, popularizaci vědy, ekologii v umění a mezioborové a mezinárodní síťování. Lucie Homolová, která se specializuje na divadelní představení pro nevidomé diváky, uvede divadelní představení Jak slon dostal chobot, které ve spolupráci s divadelním spolkem Toy Machine připravuje tak, aby si jej užili všichni, bez ohledu na věk a zrakové možnosti. Petr Bazala si připravil hodinový koncert filmové hudby, kterou diváci prožijí ve tmě.
Festival se oproti třetímu ročníku rozšířil ze čtyř dnů na týden. Co za rozhodnutí stálo?
V předchozím roce jsme měli enormní zájem o edukativní program pro základní a mateřské školy a během čtyř festivalových dnů jsme jej nebyli schopni odbavit. Velice si zájmu vážíme a děláme vše pro radost a zážitek našich diváků. Týden dává větší možnost představit program našich festivalových partnerů, mezi které se nově řadí galerie Jiřího Jílka v Šumperku, Pevnost Poznání Olomouc či Asociace režisérů, scénáristů a dramaturgů ARAS. Kurátorka Pavlína Vogelová z galerie Jiřího Jílka v Šumperku pro festival připravuje výstavu Martina Zet a režisérka a předsedkyně ARAS Marta Nováková vybírá nejzajímavější filmy, které se za poslední dobu objevily na festivalech.
Jaké jsou ředitelské plány pro pátý ročník Blacksphere 2025?
Na zahajovacím večeru 17. června 2024 odtajníme naši novou online podobu Clever Blacksphere. Troufám si říct, že žádný festival na světě nepřináší ve své online podobě to, co má v plánu Blacksphere. Stále probíhá sběr informací a podkladů pro interaktivní audiovizuální projekt Dotkni se Javorníku. Současně už pomalu začíná probíhat příprava pátého ročníku Blacksphere, který se ponese v duchu řemesel. Plánujeme kurzy pozlacování a restaurování (nejen) filmového materiálu. Také bychom rádi, aby se v pátém ročníku festival ještě více prolnul s městem Javorník a program probíhal na více stanovištích. To ovšem vyplyne až ze zájmu diváků o letošní program.
Co byste popřála divákům čtvrtého ročníku Blacksphere?
Divákům přeji, aby se nebáli podniknout zdánlivě dlouhou cestu za námi do hor. Odměnou jim bude nezapomenutelný kulturní zážitek na kouzelném místě s báječnými lidmi. A těm, co se rozhodnou na cestu k nám nevydat, přeji, ať si užijí kulturu na místě, které je jim blízké, s lidmi, které mají rádi.
Marie Krajplová
Marie Krajplová je intermediální umělkyně, režisérka a scenáristka,...